Obrovské zadostiučinění. Posledních 30 kilometrů? Modlil jsem se, abych neodpadl, říká Vacek po životním úspěchu na GIru
Český cyklista Karel Vacek dojel v 7. etapě na Giru d Italia na skvělém druhém místě. Po celodenním úniku nestačil pouze na Davideho Baise z Itálie, kterému zbylo o něco málo více sil do sprintu v závěrečném stoupání 218 kilometrů dlouhé etapy. Karel přesto předvedl fenomenální výkon vzhledem k tomu, že únik i rozjel.
Jak se člověk cítí, když dotáhne takový únik?
Ještě to pořád vstřebávám, protože je to můj první závod Grand Tour. Ještě to pořád vstřebávám a je to neuvěřitelné. Hlavně po tolika letech, co jsem se hledal a všech těžkých věcech, které se staly. Je to brutální, a je to hlavně hrozná bolest. Spadl mi takový kámen ze srdce, že podle mě tam na tom kopci musela spadnout lavina. Pro mě je druhé místo vítězství. Tohle vítězství mi nějakým způsobem zachránilo život.
Měl jsi během dne nějakou krizi?
No krizí jsem měl více, ale nejhorší asi bylo, že se mi chtělo strašně moc čůrat, ale vůbec to nešlo. Posledních 30 kilometrů bylo brutálních, to jsem se modlil a fakt jsem si myslel, že odpadnu. Ke konci jsem i odpadal, ale prostě ta vůle a to, co člověk dokáže, je opravdu neskutečné. Ani bych neřekl, že je něco takového možné. Budu to vstřebávat ještě strašně dlouho.
Byl jsi překvapený, že o únik nebyl větší zájem?
Dneska ráno se náš sportovní ředitel ptal, kdo se cítí na únik. Po včerejší těžké etapě měli všichni kamenné výrazy a ani já jsem se po pravdě necítil úplně nejlépe, ale prostě jsem řekl, že jdu dneska do úniku. Nastoupil jsem asi pětkrát, abych únik odvezl, a povedlo se.
To, že jsme byli jenom čtyři, mě trochu překvapilo. Nakonec jsme tam byli jenom ve třech, což jsem vůbec nepochopil. Takže to bylo ještě těžší. Ušil jsem si na sebe tvrdý bič, ale to je můj životní styl. Vždycky jsem si musel všechno vybojovat a nic jsem neměl zadarmo, takže je to potvrzení toho, že je člověk schopný čehokoliv.
Kdy jsi věděl, že únik dotáhnete až do cíle?
Začal jsem tomu věřit až na posledním kilometru, protože člověk nikdy neví, co se může stát. Hlavně jsem se modlil, aby vzadu nezačali jet nějakou řezbu, protože to by byl problém. Peloton je schopný stáhnout minutu na kilometru. V cyklistice člověk nikdy neví, kdy to může klapnout. Měl jsem i trochu štěstí, ale myslím si, že po tom strašném úsilí jsem si ho trochu zasloužil.
Co pro tebe znamená dnešek?
Je to záchrana života, protože to pro mě bylo poslední roky fakt těžké. Bylo to opravdu utrpení a je to strašné zadostiučinění za všechno to strašné úsilí v tréninku a ve všem. Nemám slov a je to opravdu strašně brutální. A co to znamená v kontextu na Giru? Závod ještě nekončí, a když by se mi povedlo se ukázat ještě v nějakém úniku, tak by to byl super bonus. I kdybych měl zítra odjet z Gira, protože bych umřel na posteli po bolesti z dnešní etapy, tak budu šťastný.
Co řekl o úspěchu bratra Mathias Vacek?
“Myslím, že brácha dneska předvedl super výkon, byla to dneska jedna z nejdelších etap na Giru. Takže obrovský výkon jet takhle dlouho ve čtyřech a potom ve třech, to je obdivuhodné. Myslím, že si to zasloužil. Mohlo to být i první místo, ale i tak zabojoval a nakonec druhé místo, což je super. Myslím, že to chvíli bude vstřebávat, což mi říkal, když mi volal po dojezdu. Myslím, že mu spadl obrovský kámen ze srdce. Teď už může být trošku více v klidu a jít si za svým. Předvedl super výkon a doufejme, že toho přijde ještě více.”