Joglová byla v olympijské maratonu nejlepší Češkou. Tělo tam dalo maximum, svěřila se. Trenér už vyhlíží Paříž 2024

07.08.2021

Česká vytrvalkyně Marcela Joglová byla nejlepší z českého tria v olympijském maratonu v japonském Sapporu, když skončila na 52. místě. Za vítěznou Keňankou Peres Jepchirchirovou, která brala zlato za čas 2:27:20, zaostala o 12:09 minuty. "Dala jsem do toho všechno, mé tělo tam dalo v těch podmínkách maximum a stačilo to na tenhle čas," svěřila se v cíli Joglová.

"Měla jsem z toho závodu ze začátku takové rozporuplné pocity, ale myslím, že ve finále je to potřeba hodnotit kladně. Já jsem vůbec ráda, že jsem se na start olympijského závodu dostala, že jsem tu mohla startovat pro mě je olympijský sen," vykládala nadšeně.

Před samotným závodem se cítili výtečně, na rozdíl od krajanek neřešila žádné problémy. "Tréninky vypadaly skvěle, časy byly perfektní, takové jsem nikdy neběhala, takže jsem se cítila celkem v kondici. Dávalo mi to naději, že by ten výsledek nemusel být špatný," konstatovala.

Do severněji položeného Sappora byl maraton přesunut kvůli extrémnímu vedru v Tokiu. Běžkyně se ale stejně musely potýkat s velkým vedrem. Nepomohlo ani to, že byl start na poslední chvíli přesunut o hodinu už na 6:00. I tak se startovalo v době, kdy byla teplota 25 stupňů Celsia a v průběhu závodu se vyšplhala až ke třicítce s vlhkostí kolem 65 procent. "Věděli jsme, že bude start posunutý, ale ne o kolik," potvrdila Joglová.

Do závodu vstoupila podle svých představ. Začala opatrně. "Na osmém kiláku se začalo tempo stupňovat a byla otázka, zda si ještě chvíli držet pomalejší tempo, nebo se držet s nejlepšími. Měla jsem z toho respekt a říkala si, že je brzy na to stupňování," okomentovala úvodní část olympijského maratonu. "Byla otázka, jestli se držet v balíku, třeba bych to vydržela. Ale třeba bych taky nemusela doběhnout. To jsou loterie a já zvolila pomalejší tempo," konstatovala Joglová. Dost dlouho poté běžela sama. "Ale první půlka se mi líbila, zvládla jsem ji poměrně slušně."

S přibývajícími kilometry ale přicházela únava, tělo začalo tuhnout a ke konci přišly i křeče. "Vůbec nic jsem nepodcenila, dala do toho všechno. Mé tělo tam dalo v těchto podmínkách maximum," dušovala se.

Ostatně řada soupeřek, které mají zaběhnuté lepší časy, skončily až za Joglovou. Případně ve specifických podmínkách ani závod nedokončily. "Beru to jako další velkou zkušenost a jsem strašně ráda, že jsem doběhla. Mám radost i z toho, že jsem první mezi Češkami, i když to může znít blbě, když Eva nedokončila. To je mi samozřejmě líto, že měla zdravotní problémy, to nikomu nepřeji a doufám, že bude v pohodě. Byla bych raději, kdyby doběhla," přiznala česká závodnice.

Počasí bylo hodně náročné, co se týče trati, tu si ale Marcela Joglová celkem pochvalovala. "Trasa byla dobrá, nakonec to nebylo ani tak zvlněné, převýšení bylo rozložené do dost kilometrů. Nebylo tam žádné výrazné stoupání nebo klesání. Místy byly hodně otevřené a široké silnice, kdy byl rozpálený asfalt. Ale byly i úseky hezké, kde bylo dost lidí. Ti tleskali, byla jsem hrozně ráda, že tam jsou," pochvalovala si.

Ve velkém vedru bylo důležité využívat možnosti občerstvení. "Bylo hodně občerstvovaček, plus byly rozložené vody a ledy. Všechno fungovalo skvěle, děkuji týmu, nebyl jediný problém. Voda, kterou jsem si polévala tělo, byla hodně ledová a pro rozpálené tělo to byl fakt extrém, ale byla jsem za to šťastná, že to na sebe můžu chrstnout," usmála se.

V závěru se snažila Joglová dostat ze sebe zbytky sil, chtěla zrychlit, jenže křeče ji limitovaly. "Je to škoda, ale byly tam i radosti, když jsem to ke konci ždímala. Holčinu, co potkávám na soustředění, jsem vzala. Protáhla jsem krok a předstihla ji. To mě potěšilo. Někdo si řekne, že jde o jedno místo, ale já jsem šťastná," konstatovala nejúspěšnější Češka na maratonské trati.

Trenér Jan Pernica prožíval po doběhu Joglové smíšené pocity. "Máme je oba. Máca nezklamala, běžela maximum, co jí tělo v těchto podmínkách dovolilo a já za to před ní smekám," složil nejprve své svěřenkyni poklonu.

Následně připojil i vysvětlení, proč není spokojenost absolutní. "Forma, kterou v posledních dnech prokazovala, nás opravňovala pomýšlet mnohem výše. Ale dnes to lépe nešlo. Nechci, aby to vyznělo negativně. Jsme pokorní že doběhla ve zdraví do cíle, s pocitem, že na trati nechala maximum. Ale nechceme, ať je 52. místo jejím olympijským maximem a uděláme vše pro to, aby to v Paříži bylo lepší," vyhlížel kouč Joglové další OH v roce 2024.